Chov ryb

Nejčastěji chovaným druhem lososovitých ryb ve sladkých vodách je pstruh duhový. Jinak světové akvakultuře v posledních letech vládne losos. V intenzivních chovech se ale v posledních letech prosazuje i pstruh obecný (f. potoční), siven americký, siven arktický a jejich kříženci. Na našem pstruhařství se můžete setkat se všemi těmito druhy lososovitých ryb vyjma lososa. Navíc se snažíme část našich ryb „vykrmit“ do velikosti 1 – 2 kg jako oblíbené lososové pstruhy (siveny). Kromě toho je na Pstruhařství Mlýny realizován i chov jeseterů, který celosvětově strmě stoupá. Škoda, že je mu v Šumavských podmínkách poměrně chladno a roste tak 3 – 4 x pomaleji než v teplovodních chovech (ale o to je u nás chutnější J). V našem chovu se budeme snažit co nejvíce využívat naší líheň abychom všechny naše oploutvené plavce znali už od jikry a jejich „raného dětství“.

NABÍDKA NÁSADOVÝCH RYB JE DOSTUPNÁ ZDE.

1 - líheň

Naše líheň funguje na principu recirkulace vody s minimálním množství dopouštěné čerstvé vody. Jelikož nemáme vlastní generační ryby nakupujeme do líhně jikry z nemocí prostých chovů. Jikry se nejdřív inkubují ve speciálních aparátech, kde se vykulí a následně tráví žloutkový váček. Když se rybky začnou "stavět" a polykat vzduchovou bublinu pro naplnění plynového měchýře, je na čase je přesadit na žlaby k rozkrmení. Zde se ohřejí do doby než spolehlivě přijímají krmivo a trochu poporostou. Poté následuje přesun do kruhových nádrží, kde dorostou do velikosti malých násadových rybek (3 - 5 gramů), které pak nasazujeme do recirkulačního systému dánského typu k dalšímu odchovu.

 

- - -

Obr.: Odkalováni rozkrmeného plůdku (siven americký)

 

5.1. 2012 Noví obyvatelé líhně :-)

6.2.2012 Už jsme se vykulili :-)

2 - Recirkulace

Na našem pstruhařství používáme k odchovu tržních ryb recirkulační systém dánského typu, který byl svého času jediný v ČR (v současnosti jsou u nás dva). Systém používá poměrně malé množství dopouštěné čerstvé vody a účinnou biofiltraci na plovoucím a potopeném biofiltru. To nám umožňuje vodu efektivně využít a zároveň výrazně omezit zatížení životního prostředí chovem ryb. Kaly ze systému jsou jímány v sedimentační nádrži a dají se dále používat jako hnojivo. Kromě lososovitých ryb se zde daří např. jeseterům, čehož samozřejmě využíváme.

- - -

Obr.: Exkurze účastníků mezinárodní konference Diversification in finfish aquaculture (DIFA) konané v Písku v květnu 2011.

3 - Průtočný žlab

Průtočný žlab nám momentálně slouží k dokrmení tržních ryb, které sem přelovujeme z recirkulačního systému. Žlab je dlouhý přibližně 50 metrů a je napájen vodou z říčky Spůlky, která okolo nás protéká. Ryby se odtud podle velikosti třídí do prodejních haltýřů kde se vysádkují a čekají na svého budoucího strávníka :-)

- - -

 

Obr.: Průtočný odchovný žlab pro dokrmení tržních ryb s dotykovým krmítkem - pohled od česlí.


Chované ryby

Pstruh duhový

Oncorhynchus mykiss

Jeho domovinou je západ Severní Ameriky od Mexika po Aljašku. Poprvé byl do Evropy dovezen již v roce 1880. Brzy se stal oblíbenou rybou v chovech a po opakovaných dovozech z Ameriky a dalších sekundárních a terciárních introdukcí nejen do Evropy se rozšířil v podstatě do celého světa.

Udává se, že se může dožít až deseti let věku a dorůst až hmotnosti k 20 kg – to se však týká jeho původní domoviny v Severní Americe u nás jen výjimečně přesáhne hmotnost 4 – 5 kg. Jeho přirozenou potravou jsou larvy hmyzu, dospělci hmyzu, zooplankton, vodní měkkýši i malé rybky. V intenzivních chovech je díky svému rychlému růstu, výbornému využití krmiva a vysoké kvalitě masa velmi častým a ceněným druhem.

Jeho hřbet je zbarvený modře nebo olivově zelený, boky stříbřité, břicho bílé, středem boků se táhne podélný růžový až červený pás, na hlavě, hřbetě, bocích, hřbetní a řitní ploutvi jsou četné černé skvrny. Samci (mlíčáci) mají výrazně delší hlavu, špičatější spodní čelist, větší ústa a delší párové (prsní a břišní) ploutve, v období tření tmavší (výraznější) zbarvení. Starší ryby mohou mít hákovitě zahnutou spodní čelist.

Pstruh duhový dospívá v 1 – 4 letech života. Výtěr probíhá u místních linií v průběhu března a dubna (ale existují i linie vytírající se od října do prosince). K výtěru si vybírá proudné úseky toků, kde zejména samice (jikernačky) vytloukají do štěrkopískového dna miskovité hnízdo, do kterého následně ukládá jikry. Ty jsou současně oplozovány většinou několika mlíčáky. Jikernačky mohou mít 1 – 2,5 tisíce jiker (o velikosti 4 – 5 mm) na kilogram hmotnosti. Jikry se inkubují po dobu 300 – 410 takzvaných denních stupňů (d°), což teoreticky znamená 30 – 41 dní při teplotě vody 10°C.

Jeseter sibiřský

Acipenser baeri

Je to chrupavčitá ryba, která se pyšní výtečným masem bez kostí a pro svůj poměrně rychlý růst je hojně využívána v akvakultuních chovech. Žije na dně velkých toků zejména v jejich  hlubokých a proudných partiích. Jeho původní areál rozšíření zaujímají povodí sibiřských řek OB, Irtyš, Jenisej, Lena a Kolyma. Je schopný žít ve sladkých, brakických i slaných (mořských) vodách. Obecně se může zařadit mezi ryby mírného pásma optimální teplota 10 – 20 °C.

Hřbet jesetera sibiřského může být zbarven od světle šedé po tmavě hnědou, břicho bývá světlé (bílé až světle žluté). Má dlouhý rypec a u úst má čtyři velmi dlouhé vousky. Kromě pěti typických řad kostěných štítků na bocích a hřbetu má v kůží ještě drobné hvězdičkovité štítky. Dospělé ryby žijí výhradně ve sladkých vodách ačkoli se mohou vyskytovat i v ústích řek s brakickou vodou.

Jeseter sibiřský dorůstá maximální celkové délky až 200 cm a hmotnosti až 200 kg. Dle literatury se může dožívat až 60 let. Dospívá velmi pozdě ve velikosti 85 – 90 cm, samci ve věku 9 – 15 let, samice až mezi 16 – 20 lety. Vytírá se v hlavních korytech řek se silným proudem na štěrkové nebo štěrko-písčité dno.

Pstruh/Siven lososový

Pstruh (siven) lososový patří v evropském měřítku k vysoce oblíbeným produktům akvakultury se stále rostoucím trendem produkce a spotřeby. Obecně lze říci že je to z hlediska druhové příslušnosti stále pstruh duhový (popř. siven americký), který je pouze odchován jiným technologickým postupem. Je krmen kvalitnějším krmivem s obsahem karotenoidů (jejichž zdrojem jsou převážně krunýře korýšů), což se projevuje kladně na jeho zdravotním stavu ale zejména na oranžovočerveném zbarvená svaloviny, které je přirozeně charakteristické pro lososa. Narozdíl od běžně prodávaných pstruhů se chová do velikosti 1 - 2 kg což výrazně prodlužuje jeho odchov (trvá cca o 1 - 1,5 roku déle). Pstruh (siven) lososový má rovněž chutnější maso za což vděčí většímu poměru vnitrosvalového tuku. Ten je mimochodem i významným zdrojem zdraví prospěšných omega 3 a omega 6 polynenasycených mastných kyselin. Lososovité ryby obecně patří k k rybám s jejich nejvyšším obsahem.

Jeseter ruský

Acipenser gueldensteadti

Původem z povodí velkých řek ústících do Černého, Azovského a Kaspického moře (Don, Dunaj, Dněpr, Dněstr). Byl ale hojně vysazován napříš Evropou. Dokáže žít ve sladkých, brakických i slaných vodách. Je to anadromní tažná ryba což znamená, že k výtěru táhne proti proudu řek. Obecně je to ryba mírného pásma s teplotním optimem mezi 10 a 20 °C. Tak jako u jesetera malého a sibiřského spočívá jeho uplatnění jak v akvakultuře tak v akvaristice.

Jeseter ruský má olivově šedě zbarvený hřbet se světlejšími boky a světle žluté až bílé břicho. Na těle má pět podélných řad poměrně velkých kostěných štítků světlé barvy a drobné hvězdičkovité štítky mezi dorzálními a ventrálními řadami.

V rámci druhu existuji sladkovodní i anadromní populace. V moři se vyskytují zejména v mělkých pobřežních vodách a u ústí řek. V řekách obývají hluboké partie velkých řek se středním až mírným prouděním. Často se vyskytují v úsecích s bahnitým až písčitým dnem. Žijí obvykle samotářsky vyjma zimního období a výtěrových migrací. Jako ostatní zmínění jeseteři je to všežravec s převahou živočišné potravy (měkkýši, korýši, drobně ryby).

Jeseter ruský dosahuje maximální délky nad 230 cm a až 115 kg. Nejvyšší doložené stáří u tohoto druhu bylo 46 let. Jako jeseter sibiřský dospívá poměrně pozdě. V období tření se vytírá ve velmi proudných hlubokých partiích velkých řek se štěrkovým dnem.

Jeseter malý

Acipenser ruthenus

Je to chrupavčitá ryba, která se pyšní výtečným masem bez kostí. Původním areálem rozšíření jesetera malého jsou řeky Eurasie ústící do Černého, Azovského a Kaspického moře a povodí sibiřských řek Ob a Jenisej. Do evropských vod byl široce vysazován, ale vytvoření trvalých populací. Obecně je to ryba mírného klimatu žijící ve sladkých i brakických vodách. Je hojně využíván v akvakulturních chovech i v akvaristice i pro okrasná jezírka. Je to typický obyvatel proudných hlubokých úseků velkých řek. Za potravou pak vyplouvá i do mělčích zatopených úseků. V zimně zpravidla vyhledává prohlubně ve dně a je málo aktivní.

Hřbet a boky jsou hnědé, břicho světlé až bílé. Na těle má pět řad kostěných štítků. Dlouhý a špičatý rypec je opatřen čtyřmi dlouhými lemovanými vousky, dolní ret je zřetelně oddělený. První hřbetní štítek není spojený s hlavou, vousky jsou proužkaté.

Jeseter malý dorůstá maximální délky okolo 125 centimetrů celkové délky a max. 16 kg. Obvykle ale nedorůstá více než 80 cm. Může s dožívat až 20 let věku. Dospívá přibližně ve věku 3 – 4 let a délce okolo 40 – 45 cm. Na jaře opouští svá zimní stanoviště na dně řek a táhne proti proudu řek k výtěru. Vytírá se v  úsecích se silným proudem na štěrkově nebo výjimečně na štěrko-písčité dno. Juvenilní ryby v těchto místech pak zůstávají celé první léto. Patří mezi ohrožené druhy, jeho anadromní tažné populace (na rozdíl od lokálních populací) již byly vyhubeny.


Ryby, které nakupujeme

Kapr obecný

Cyprinus carpio

Jeho původní domovinou je povodí Černého a Kaspického moře a Aralského jezera. Mimořádný vliv na současný výskyt kapra měla činnost člověka, která z něj udělala takřka kosmopolitní druh. V našich zeměpisných šířkách je ceněnou hospodářskou rybou tvořící naprostou většinu rybářské produkce. Jinde (USA, Austrálie) je kapr považován za obzvlášť invazní nebezpečný druh působící značné ekologické ztráty. I u nás je často vysazován na lokality kam historicky ani ekologicky nepatří pro účely sportovního rybolovu.

Pro kapra je typické robustní tělo s velkou hlavou a naspodu umístěnými ústy se čtyřmi malými vousky. Tělo je pokryté poměrně velkými šupinami, nebo zbytky ošupení u vyšlechtěných forem lysců. V historii (i současnosti) působila selekce a šlechtění v chovech kapra zrychlení jeho růstu a změnu tvaru těla. Chovaní kapři jsou oproti svému říčnímu předchůdci až dvojnásobně vysocí ve hřbetu a robustnější. Říční populace ale mohou svou „vysokohřbetost“ díky vlivu prostředí opět ztrácet. Původní říční forma „sazan“ se již nevyskytuje. Teplotní optimum pro kapra je 18 – 24 °C, ale snáší extrémní rozpětí teplot 0 – 34 °C. Je středně náročný na kvalitu vody. Kapra můžeme označit za nedravého všežravce.

Maximálně se dorůstá délky větší než 1 m a hmotnosti přes 25 kg. Pohlavní dospělosti dosahuje obvykle ve 3 – 4 roku života. Vytírá se zjara (obvykle v květnu) na potopené vodní rostliny. Může se dožít stáří 40 – 45 let.


Rychlý kontakt

Pstruhařství MLÝNY
Žár 25, 384 73, Vacov-Žár
info@pstruharstvi.cz mob.: +420 603 888 542
tel.: +420 388 431 036
pouze 7-18 hod.

Otevírací doba:

Pondělí: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Úterý: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Středa: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Čtvrtek: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Pátek: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Sobota: 9:00 — 11:30   12:30 — 17:00
Neděle: zavřeno

Partneři projektu:Ministerstvo zemědělství

Grafika: stepisko